Nikdo se mě neptal jestli se chci narodit. Tak ať mi teď nikdo neřiká jak mám žít…..!

Hrob

5. dubna 2007 v 11:15 |  Povídky

Hrob

Všude bylo vedro k zalknutí,jen na hřbitově byl stín,který byl protkán žilkami bolesti.Na samém konci v rohu hřbitova byl hrob,jehož náhrobek upoutal pozornost lidí,kteří občas zašli až na konec hřbitova s touhou najít něco nového.Na náhrobku byla fotka neobyčejně krásné dívky,která byla tu dobu neobyčejně šťastná.U hrobu stál pěkný černovlasý kluk s velkýma hnědýma očima.S tál tam už nejméně 4 hodiny,v ruce držel kytici kopretin a plakal.Jeho rty občas zašeptaly:,,Proč jsi mi odešla?"Já stála opodál a když jsem se přiblížila stále něco povídal.Nevnímal okolí a povídal si se svou milovanou,která mu však nedokázala odpovědět.Přišlo mi to líto nad dvěma zkaženými životy lidí,kteří se tak nečekaně museli rozloučit.Už jsem chtěla odejít,když v tom se otočil a zeptal se:,,Kolik je hodin?"Pak dal kytku své milované do vázy a rozloučil se .Mněli jsme stejnou cestu a tak jsme si povídali.Stali se z nás dobří přátelé.Pak jednou mi začal vyprávět svůj nešťastný příběh.Seznámili se na dovolené,na kterou jeli oba bez rodičů.Zakrátko se z nich staly nerozlučná dvojice,které každý záviděl.Ona byla modrooká blondýnka,která se zalíbila každému.Jmenovala se Diana.Po něm taky plálo několik dívčích srdcí.Jmenoval se Jáchym.Diana a Jáchym spolu chodili už přes rok.Všude kde se objevili tak vyvolali obdiv.Ať už to bylo na diskotéce nebo v kině.Taky ten osudný večer přišel k ní a ona navrhla že by mohli jet na diskotéku a pobavit se s přáteli.Když dorazili byla diskotéka v plném proudu.Celý večer protancovali.Až pak po discu jel každý jiným autem,jelikož bydlel každý na jiném konci města.Když Jáchym dorazil domů náhle mu zazvonil mobil.Ted´ se dozvěděl,že Dianu před několika minutami odvezli do nemocnice.Jáchym neváhal a jel do nemocnice.Byla ve velmi vážném stavu.Doktoři Jáchyma zavolali za ní a Diana řekla:,,Slib mi,že mi na hrob přineseš kopretiny."Pak naposledy vydechla.Umřela mu v náručí.Na tváři měla úsměv.Rozplakal se jako malé dítě,kterému vzali jeho oblíbenou hračku.Od té doby uplynuli 3 měsíce stále chodil na její hrob a nosil tam kopretiny,nemohl se od ní odloučit.Jeho přátelé se mu začali oddalovat .Nemohli ho pochopit,jak moc se trápí a nechce začít znovu s jinou holkou.Ráno jsem uslyšela před mím domem houkající sanitku neváhala jsem a šla se na místo podívat.Nevěřila jsem vlastním očím Jáchym leží na silnici a všude kolem je krev.Přehlédl přejíždějící auto a na místě byl mrtev.Většina jeho kamarádů,kteří ho už považovali za blázna proti tomu neprojevila žádnou bolest.Jen já jsem věděla že to pro něj bylo vysvobození.Ted už tam leží poblíž své milé.Někdy když tam jdu dám jim tam kytici kopretin.
Převzato z jiného blogu, bohužel už nevim adresu a majitelce se tímto omlouvám :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.